Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

Tábor pro rodiče s dětmi Výleťák aneb poznáváme Čechy, Moravu a Slezsko očima hlavního vedoucího

Tábor pro rodiče s dětmi Výleťák aneb poznáváme Čechy, Moravu a Slezsko očima hlavního vedoucího
11. 11. 2019 15:10:59
V týdnu od 27. 7. do 3. 8. 2019 se v rekreačním středisku Meziříčku uskutečnil tábor pro rodiče s dětmi, na který budu hodně dlouho vzpomínat. Pokud Vás zajímá proč, tak si přečtěte tento krátký článek.
Po roční pauze kvůli těhotenství mé drahé manželky Jany a narození nejmladšího syna jsem rok 2018 strávil na táboře pro rodiče s dětmi jako obyčejný účastník, společně se svými dvěma nejstaršími syny a musím si zpětně přiznat, že jsem si to doopravdy s nimi užil.
Na rok 2019 jsem se však vrhnul do příprav tábora, jehož téma jsem si trošku přenesl z roku 2018, neboť v tomto roce naše Česká republika oslavila výročí 100 let od svého vzniku. Toto výročí mne nenechalo chladným, proto jsem se rozhodl, že naši republiku přiblížím výchovnou cestou v rámci hry jak dětem, tak i dospělým. Jelikož při svých cestách rád navštěvuji zajímavá místa a sbírám turistické vizitky, tak jsem vše spojil tak nějak dohromady a vznikl základní námět – Výleťák.
Bohužel u toho to taky nějakou dobu zůstalo. V dubnu jsem společně s Martinem Oudou připravil základní kostru celotáborové hry, ale až do poloviny června se opět nic nedělo. Navíc přibývalo více a více lidí, což mne začínalo více a více zavazovat. Ti, kdo mě znají, vědí, že chci mít vše dopředu všechno pořádně připravené, aby výsledný efekt zážitku byl maximální.
Od poloviny června mi doma začala druhá, večerní šichta. Finalizování detailů programu celotáborové hry, rozdělování úkolů, shánění organizátorů, kteří jaksi vymřeli, shánění na internetu vhodného zboží do programu a jeho následné nakupování, komunikace s účastníky, klubem, organizačním týmem a správcem základny a mnoho dalších věcí. Toto se zpravidla dělo mezi 21 – 1 hodinou večerní.
Nakonec se vše podařilo připravit včas a v pátek 26. 7. 2019 to všechno začalo.
Na tomto místě se zaslouží poděkovat především dvěma mužům a jedné ženě. Tou ženou je Jana, má manželka, která má pro mě tolik pochopení, že to až nedokáži pochopit. Díky Pavlovi Mollinovi a Martinu Oudovi se zase podařilo spoustu věcí vyřešit a nebýt jich, tak to byl jeden velký ....
V pátek odjíždím na základnu do Meziříčka, abych přebral objednávku vybraného jídla-dovozce byl překvapen, že takové suroviny zpravidla na tábory nevozí. Já se však držím hesla, že dobré a kvalitní jídlo je základ.
Z tábora si toho moc nepamatuji. Vím, že jsem seděl u spousty papírů, s Martinem jsem připravoval celotáborovku, došel si na vynikající jídlo, stal jsem se sprejerem, vylezl jsem na Sněžku, zmoknul jsem u Velké ceny grand prix a maximálně si užil finální hru s kryptexem a v pokladnici jako organizátor. Myslím si, že tábor jako takový se povedl a účastníkům se líbil.
Měl jsem i radost z organizačního týmu, přestože jsem ho musel na začátku hodit přes palubu, aby pochopil, že tábor není jenom o zábavě, ale i o práci. Po této malé a výchovné lekci si zasloužili velkou pochvalu za odvedenou práci. Všichni do jednoho.
Připojuji názor jednoho z účastníků: Chtěli jsme ti a všem, co chystali tábor a program, hlavně také poděkovat a vyslovit velikou pochvalu. Víme, co to obnáší chystat něco pro lidi.  Máte náš velký obdiv. Měli jste vše perfektně připravené. Přijeli jsme sice fyzicky unaveni, ale nadšeni, obohaceni o nové zážitky i vědomosti. Ještě jednou moc díky za ten skvělý čas, kdy jsme se mohli věnovat jen dětem a sobě.
Je sobota 5. 10. 2019, čas 23:40 a já sedím u počítače. Před půl hodinou jsem zkompletoval veškeré doklady z tábora, který skončil 3. 8. 2019, a zabalil je do balíku, abych ho zítra poslal do klubu Dlažka. Zítra ráno v 5:30 vstávám a o hodinu později už odjíždím se synem na turnaj.
Dospěl jsem k rozhodnutí, že má rodina a mé děti si zaslouží, abych se jim věnoval. Jsem workoholik a perfekcionalista, ale den už pro mne nemá tolik hodin co dříve. I v práci je toho teď mnohem více než dřív. Čas bohužel nezastavíš…
Nechci znovu zažít to, že nebudu mít dostatek času na přípravu tábora a že má rodina to bude muset zkousnout, že na ni nemám čas. Mám za sebou dvacet let organizování táborů i jiných akcí a rozhodnutí, ke kterému jsem dospěl, se mi nedělalo lehce, ale tento tábor byl můj na Dlažce doopravdy poslední.
Děkuji moc všem za podporu a respektování tohoto rozhodnutí. Tak třeba někde a někdy zase ahoj
                                                                                                          Plašan alias Honza Český    
PS: S organizováním akcí nekončím, jelikož vedu oddíl mladších žáků Sboru dobrovolných hasičů v pražské Písnici, kde v tuto chvíli mám 25 dětí od 6 do 10 let. Sem tam taky vypomáhám u skautů ve 145. smečce vlčat. Jak vidíte, práce mám pořád dost. J