... kdysi dávno v daleké minulosti... v ne příliš vzdálené zemi… žil čaroděj Merlin. Tak začal náš příběh…. říše Albionu byla roztříštěná, jeden šlechtic bojoval s druhým a lidé hladověli...
Děti se staly příslušníky rodů, které se rozhodly dát zemi krále. Nejsilnější z lordů, Uther (Reki alias Šampónek), podporovaný Merlinem, získal z jezera (pádem do tůně) bájný Excalibur a stal se králem. Rody Jednorožců, Pegasů, Orlů a Lvů, ve stejnokrojích v rodových barvách, začaly budovat na svém území vesnice, stavět svatyně a obhospodařovat své získané panství. Obsazovaly na mapě území, za které platily stříbrnými Albiony. Na každém večerním shromáždění rodů probíhaly Boží výzvy (dle vůle mocného Merlina), které určovaly společenské postavení jednotlivců (od nevolníka přes svobodného muže, páže, panoše až po rytíře), poskytující určité výhody či nevýhody související s tímto stavem. Ale jak předpověděla věštkyně, Utherova vláda neměla dlouhého trvání. Král byl zabit a před smrtí zabodnul Excalibur do skály (plížením plazením vpřed dle vzoru Meresjev).....A říše Albionu opět upadla do bezvládí.
Po vyzývacím turnaji o právo vytáhnout Excalibur ze skály (kde prý zasáhli i bohové) zůstali dva vítězové, Denisa a Artuš, kteří se utkali v následném klání. Z něj vyšel vítězně Artuš (o fous…) a stal se králem. Oženil se s lady Gueneverou a nastala doba blahobytu. Avšak zlo nikdy nespí a jako pavouk spřádala své sítě zlá Morgana. Lapila do svých osidel Merlina a uvěznila ho v bájné říši Avalonu. Díky statečnosti a odhodlání všech rodů byl Merlin osvobozen a zlo poraženo.
Do paměti dětí i vedoucích se jistě vryly hry (LaMaira, kde Míša – Smraďoch doběhla bez podrážky), stále lepší a lepší nástupy – shromáždění, kvalitní sladká kuchyně (tatínku, to už nám prosím nikdy nevař) a scénky (hodná vorvaň… lachtan, ne partyzán). A pak si určitě budeme pamatovat skvělé výroky a jejich autory: Strom u jídelny – Jídelníček! (Staropramen) To je nefér…! (Frýďa a pak asi všichni...) Kdo se Tě ptal na Tvůj názor? (Pelíšky, Balvan a následně opět všichni...) S kým jsi pásla, děvenko? (Pelíšky, Balvan a následně opět všichni….) Antonio! Je mi vedro! (reklama a už pak všichni...) Anal nadrah, und was bethad, it ijel vi enwe! (Merlinovo mocné kouzlo) A nakonec nezapomenutelné Staropramenovo: Zatočím nad hlavou... a mld s ním!
Díky patří všem, kdo se zúčastnili... Dlažce, vedoucím, kuchařům, hospodářce, zdravušce, všem kdo se na táboře spolupodíleli a především dětem, kterým s námi bylo snad tak dobře, jako nám s nimi.
Myšák