Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

Sporto na Štedráku

Sporto na Štedráku
29.9.2015 16:12:37

Znáte to: uděláte špatné rozhodnutí a pak si jen „rvete vlasy“. Tak přesně takhle jsem dopadla o letošních prázdninách. Po 16 letech jsme poprvé s rodinou nejeli na tábor pro rodiče s dětmi. Místo toho jsme zamířili k moři. Chyba!! Než jsme se dostali k moři, pokazil se autobus, 2x nás překládali z autobusu do autobusu jako nepohodlný balík, než nás doručili na místo určení. Hned druhý den jsem si po rozcvičce u moře „vyhodila“ záda a 5 dnů jsem chodila v předklonu a nemohla se narovnat. Pak mne stihla děsná střevní chřipka, další den horečka a z ní jsem dostala takové opary, že jsem měla rty jako Brigitte Bardot až do konce pobytu. Že to byla zásadní chyba jsme už věděli, ale jak velká, to jsme pochopili, až když jsme s dvoudenním zpožděním vezli dceru Martinu na Mirečkův tábor Sportosmání. Sotva jsme zastavili, Marťa doslova vystřelila z auta a okamžitě se zapojila do již probíhají hry. My rodiče jsme jí dovlekli kufry do chatky a pak už se jen smutně rozhlíželi po táborovém areálu v Rajnochovicích. Modrá obloha nad námi, slunce pálilo, lesy voněly, dětský smích….a do toho nám stíhal Mireček zatínat drápky do rozbolavělého srdíčka: „No jó, na táboře byli skoro všichni jako vloni, bylo i pár nových rodičů – byli príma. Byl to tady samý turnaj, nové hry a večerníček, který hráli rodiče byl prostě n e p ř e k o n a t e l n ý. A co teprve ten les Štedrones!!„

Některé chyby je třeba napravit, a tak jsme z tábora odjížděli přesvědčeni, že si prostě nemůžeme nechat ujít Mirečkovou víkendovku „Sporto na Štědráku“. Šťastné rozhodnutí!! Konečně jsme se dočkali. Přijela spousta našich táborových známých a přátel, přijeli i děti ze Sportosmání (kamarádi a kamarádky od dcery Martiny) i kluci z Mirečkova florbalového oddílu. Nesourodá parta nadšenců Mirečkových táborů a bylo nám spolu fakt dobře! Večerní seznamovačka byla fakt makačka „na bednu“, a tak jsme za odměnu mohli navštívit les Štedrones. Kdo tam nebyl a nezažil, nepochopí. Bylo to prostě kouzlo! Jen co jsme se podělili o odměny, na děti padla vzorná únava a bez reptání se odebrali do svých chatek. My dospělí jsem si měli co povídat do pozdních nočních hodin (vlastně skoro až do rána). Hlavu od běžných starostí jsme si vyčistili výborným burčákem od Klárky, Rosťa pro změnu nabízel vitamíny z pálených meruněk a znáte Kagor? Pokud ne, musíte přijet příští rok na Mirečkův tábor a ochutnat! Tedy jestli přijede také Kalby a přiveze ho sebou.

Během dvou dnů na víkendovce jsme stihli odehrát všechny možné sportovní zápasy – ringo, šimbal, volejbal, speed badminton, dánské kuželky (ty fakt miluji) a měli jsme i malé branné cvičení. Střílení z historických vzduchovek – no kde se k tomu dostanete?! Házení granátem – to jsem naposledy zkoušela na střední škole. A co teprve podvečerní „Výzva“ do které se zapojili úplně všichni. Dlužno dodat, že vyzyvatele opravdu nikdo nepřekonal, ale byla to prostě výzva a všichni šli do toho naplno. No a co mne úplně dostalo, byla společná hra v týmech na zahradníky. Pravdou je, že doma na naší zahradě sadíme jen hrách. Nic jiného nám stejně nevyroste a hlavně ho nesežerou slimáci. Ale co se dělo na naší „táborové zahrádce“, bylo k neuvěření! Rostlo nám úplně všechno: Samohýl, Náklopec a jiné zajímavé rostlinky. Skvělý tým zahradníků „Vykřičníci“ fakt makal, zaléval, sadil, hnojil, a to do poslední minuty i dechu. Náš pěstitelský úspěch byl korunován vítězstvím. Ale vyhráli vlastně úplně všichni, což také les Štědrones večer náležitě ocenil. Víkendovka se podařila na 100%. A my, kteří jsem tak o prázdninách chybovali, jsem měli možnost si zase chvíli užít táborovou pohodu!

Co říct na závěr? Je to jednoduché: na Mirečkových hravých a hlavně laskavých táborech pro děti a rodiče už nikdy chybět nebudeme – dokud nám děti neodrostou! A co vy? Přijedete také?

Máca (Marcela Palochová)