Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

Neptunova říše

Neptunova říše
17.8.2017 15:54:44
Neptuňácký tábor v Míreči, takový, jaký byl :)
     Tak je to konečně tady ! Tábor pro rodiče s dětmi plný vody, her, jídla, zábavy a hlavně skvělých vzpomínek :). Přes 60 natěšených účastníků se vydalo do Míreče v jižních Čechách, aby se pod vedením samotného Neptuna pokusili propátrat zdejší klidné i neklidné vody, a aby se třeba i dozvěděli, co je pravdy na legendách o mořské panně Ariel.
    Hned v den příjezdu museli účastníci připravit kouzelný „podvodní“ lektvar a tím vyloučit možnost náhlého utonutí  - následující den je totiž čekala nelehká trasa s úkoly na lodích, při které museli všichni neptuňáci prokázat, že se vody nebojí a zvládnou všechny nástrahy, které se jim jen můžou „vplavit“ do cesty. Další dny bylo nemálo výletů na lodích, až z nás při některých z nich kapal pot. Her bylo taky dostatek - objevování Atlantidy na obřím herním plánu, kde dětem cestu k cíli komplikovaly záludné otázky podmořských vědců, či hra posledního dne, kdy si po ztroskotání v bouři musela každá z posádek Neptuna osídlit ostrov, postavit na něm vše potřebné, a k tomu jej ještě namalovat !! Bodově si nejlépe vedli Modří, se svojí mnohobarevnou a propracovanou kresbou pak trumfovali Červení.
    Večerníčky začínaly pod taktovkou vedoucích, kdy se zbloudilý kapitán Kapitán se svým sluhou vydal na moře hledat  Ariel, avšak ztroskotal, musel si postavit vor a nejednou požádat o pomoc vodníka Hastroše. Musel uniknout záludným sirénám a několikrát se vyrovnat s nelítostnou ničivou vlnou. Když konečně objevil onu pohádkovou mořskou pannu, které splnil, co jí na očích uviděl (chytil zlatou rybku, sehnal slzu opice a dokonce obelstil vodníka Hastroše), zjistil, že to není ona kouzelná Ariel, ale podvodnice Persil Green Power. Tu se v následujícím večerníčku v režii nejstaršího oddílu děti rozhodly uvařit v rámci podvodního “prostřena“. Nejmladší oddíl pak připravil večerníček ve stylu tří citrónků a oddíl prostřední pak soutěž - Hledá se největší lůzr.
     Co dodat ? Jídlo bylo snad ještě skvělejší než nejskvělejší,  kuchyně u Tří perel by mohla nést klidně název U tří diamantů, všichni jsme přijeli domů dvojnásobní :), ale spokojení a rádi vzpomínající na ten krásný a pohodový týden v jižních Čechách, kde člověk prostě na chvíli „vypadl“ ze všedního kolotoče stereotypů.     Kamilka
                                                                                                            
 
Neptunova říše z pohledu blondýna
     Každý rok se mi dostane skvělé příležitosti, účastnit se tábora rodičů s dětmi. Letos už to bude myslím po čtvrté, co má blonďatá hříva zdobí táborovou základnu tentokráte v malebné vesnici Míreč, která se nachází nedaleko města Písek. Tábor už od začátku plnil všechna má očekávání, nová základna, skvělá kuchyně a pozitivně naladění účastníci. Díky kolektivní síle dospělých účastníku a jejich pravidelných pozdravech slunci jsme se mohli celý týden těšit skvělému počasí. A tak byla velká část tábora strávena na lodích. Díky svým nesčetným námořním zkušenostem jsem byl pokaždé přidělen jako zadák, a touto větou bych se chtěl omluvit, poděkovat všem mým posádkám, dodat „nebojte, příště už to bude lepší“ a zároveň bych si chtěl pogratulovat, že nikdo z mé lodi úmyslně strachy nevyskočil nebo nevypadl. No jsem prostě borec. Už teď se těším na další rok s touhle úžasnou partou účastníků a vedoucích, mám vás fakt rád.                  Lukáš
 
 
 
Jak nás na Neptunovi málem nabrala kráva
    Dlouhá cesta autem, cestou necestou, dálnicí nedálnicííí. Hurá jsme tam - Míreč, jižní Čechy. Krásná příroda všude okolo, bazén, voda, krásná základna, vynikající jídlo, pravé Neptuňácké hry, pohodoví vodumilující účastníci, hraví a dětimilující vedoucí…no nezdá se to jako idylka? Ano byla, ale to by to nebyl pořádný tábor, aby neměla zpestření.
   To si takhle jednou na říčce Lomnici chystáme s Kamilkou vodostanoviště, když najednou se před námi na mostě objeví kráva. Ano, krav a koní bylo v okolí fakt spousta. I přes elektrické ohradníky, všude kde se podíváš, se kráva vydala za námi do vody. Budete se divit, ale já takto obrovskou krávu nikde jinde neviděla. Než jsme se stihly s Kamilkou vzpamatovat, kráva naštvaně běžela proti nám. Paniku, střídal smích a strach a my se bezmyšlenkovitě rozběhly vodou dál po proudu, s myšlenkou, co budeme dělat, když všude okolo vidíme jen další a další krávy. Naštěstí nás vysvobodil hodný pán, kterému kráva utekla, krávu chytil a my mohly dále pokračovat s naší hrou a vesele očekávat rodiče a děti na lodičkách.    Míšenka
 
Neptunova říše pohledem vedoucí nejmladšího oddílu
Asi si říkáte, proč píšu další článek, když už jsem jeden psala o zážitku s krávou. Rozhodla jsem, se hned ze dvou důvodů, jedním z nich je, že jsem prostě chtěla udělat radost Mussurovi (a to vždycky chcete) a ten druhý, protože krávě jsem musela věnovat samostatné dílo :D.  Kromě krávy jsem měla z tohoto skvělého, vodotábora spoustu dalších zážitků, že ani nevím kde začít. Začnu u svých báječných a opravdu šikovných dětí, nejmladší oddílek se letos sešel báječně, děti natěšené, veselé, hravé a obzvláště usměvavé.
Tady je náš pokřik:
My jsme Neptunovy kočičky, máme rádi rybičky.
S Terezkou, Míšenkou a Markétkou,
plujeme na cestu dalekou.
Z dalších mých zážitků jsou to soutěže na lodích, vodní bitva, sjíždění Otavy s naším nejmladším Míšou a jeho akčním dědečkem, prohlídka hradu Zvíkov ze souše i z vody, volný den (někdo v Blatné, my v Příbrami), hry všeho druhu, sluníčko i déšť a voda, voda a voda. Co však ještě stojí za vypíchnutí je naše táborová kuchyně U tří perel (Jituška, Lízinka a Lenička) opět na výbornou. A na závěr bych chtěla poděkovat všem účastníkům i vedoucím za dobrou náladu a akční přístup.    
       Potkáme se na ČOKO-DELI.             Vaše Míšenka
 
     Povedená Neptunova říše
         Jedním slovem povedená akce! Základna Míreč byla skvělá, bazén se využil maximálně a příroda kolem úžasná. Příjemná změna po zalesněných a kopcovitých Rajnoškách J. Moje cesta do základny přes půl republiky byla víc než zajímavá. Míša s Míšenkou mě měli nabrat v Modřicích u Brna, ale nějak nedomysleli, že budu mít nějaké to zavazadlo a taky se musím vejít do auta já. Nakonec jsem se nějak vmáčkla mezi scrabble a aktivity a hlavou jsem dalších 300km držela svoji tašku, která mě lisovala na okýnko… Hurá, cestu jsem přežila! :D První den byl klasicky zakončen hrou, přísahou a večerníčkem pro děti a poté seznamovačky v jídelně pro dospělé. Další dny se nesly ve vodáckém duchu. Jeden den náročnější brodění se místním potůčkem s úkoly, dále skvělá projížďka na nedalekém jezeře a také sjíždění Otavy a návštěva hradu Zvíkov. Počasí vyšlo skvěle i přesto, že hrozilo deštivo většinu tábora, pršelo jen poslední den J Nechyběly ani stolní hry, stezka odvahy a táborák. Prostě tábor jak má být! Famózní kuchyně byla bezkonkurenční!!               
           Díky všem za bezva týden.                   Terka        


 
     Z pozitivního soudku, aneb co se povedlo
      Nádherná prohlídka Zvíkovského hradu ze všech stran. Všechny odpolední hry, které se uskutečnily, byly na 1. Výborný večerníček nejstarší oddílu. Oceňuji hlavního herce. Ostatní oddíly zahrály též kvalitně. Vinetú je úžasný vedoucí. Ostatní taky ujdou. Žádné děti nekoušou = lepší jak brigáda v útulku. Výborná venkovní jídelna <= to chci do Rajnošek. Kuchyň „U tří perel“ vaří výborně.       Neptuňácký vedoucí
 
                    Večerníček
     Každý vedoucí to zná. Den, kterého se většina z nás bojí od začátku tábora. Den, kdy se má nacvičit večerníček. Minimálně polovina dopoledne plná dřiny, další den, kdy v oddíle člověk v podstatě nic nestihne. Den, kdy člověk nemusí připravovat program a přesto den intelektuálně nejnáročnější. Začalo to nenápadně –večerníčkem nejstaršího oddílu. A na potvoru - velmi povedeného. Okamžitě si
uvědomuji - nikdo nebude chtít být horší, nikdo nebude se mnou nacvičovat obyčejnou pohádku.
   Čtvrtek - Den D. A je to tady. Po první hře se to rozjíždí. Nápady létají z každé strany - pohádka, soudkyně Barbara, hra na chleba, Stardance, Chcete být milionářem. "Ano", zní ze všech stran. "Stop", kontruji já: "Hrát musíte všichni, ne jen 3, a kolik, že je rolí v Chcete být milionářem?" Po dlouhé  debatě se dostáváme k sarkastické soutěži - Hledáme Lůzra. A začíná to nanovo. Kdo vyhraje? atd. Každá debata nám bere čas a energii. Na konci dne se dostáváme k základnímu konceptu. Snad se to povede, říkám se.
    Z časových důvodů se večerníček večer naštěstí nestíhá. Den poté jsme
už připraveni líp. A to za půl hodinku nácviku. "Snad se to povede," doufám.  Během dne se dozvídám, že Mařenka nehraje. Improvizuji, a nahrávám její hlas na telefon. 
    Večer už konečně hrajeme, nervozita ze mne sice neopadá až do konce, z děcek  snad ano.  Herecké výkony, či snad absolutní vžití do rolí je u některých až
neuvěřitelné. Tolik potlesku můj oddíl ještě nedostal. Jsem šťastný, že se to povedlo.
Moc díky Argonauti. I ty Koko a Žábo.                Vinetú
 
 
                   Hastrošovo brekeke   
         Druhý srpnový týden svolal veliký Neptun všechny vodní tvory a voduchtivé nadšence do svého sídla Míreč, kde je čekal bohatý program plný vodních, lodních, sportovních i dalších hrátek. Již po příjezdu následovala první náročná zkouška tvorby lektvaru (i s plivancem Hastroše J), díky němuž pak všichni mohli dýchat pod vodou. Druhý den se Neptunovi svěřenci a svěřenkyně vydali osvobodit kapitána Kapitána a jeho nešťastného pomocníka z područí nejen mužůchtivých Sirén. I přes neskutečný zápach, malovodní stav, drkotání zubů i občasný útok vodních buvolů dokázali všichni burlaci na Lomnici doplout tam i zpět. Pravé námořnické schopnosti si však prověřili až další dny na Labutím jezeře, kde přečkali nálet masožravých kaprů, a zejména pak na (zeleném) Orlickém moři, na němž si pořádně zapádlovali i proti nemilosrdnému větru. Ač zmoženi, námořnické párty se protahovaly až do ranních hodin při bouřlivém zpěvu tradičních písní, vykopávek i opakovaném popěvu hymny.    
        Poslední den se výprava dobrodruhů vydala osidlovat atlantické ostrovy Katanu, kde se jim podařilo skrze šikovné handlování vystavět překrásné paláce i plážové hostince. Neptun a další vodní božstva si zajisté řádně užila divadelních představení, která přenášela ta nejlepší show: telenovelu o Ariel, respektive Persil Green Power, neptunské Prostřeno, muzikál o zbloudilých citroncích, soutěž o největšího Neptunského Lůzra či na závěr pohádku o Dlažkariel a kapitánovi Jacku s Pérem.
        Ať už v moři nebo na souši, nenechte se zbořit, ani vysušitJ  
        Brekeke aneb v dalším dlažkovském světě naviděnou!               Hastroš (Džery)
 
       Neptunova říše z pohledu Mussura
Je  potáborové pondělí a je tu čas vzpomínek. Jsou ještě čerstvé. I já mám pár vzpomínek na tábor!
     Účastníci i vedoucí byli naprosto skvělí! Přestože jsem se je spolu s Neptunem snažil udolati – nedali se! Drsný počátek na bahno-kameno-potůčku, poté rybníkářské hrátky, pak Zvíkov a zpět proti větru a pak finále Otava aneb i po sádle se dá jet! Jak účastníci, tak vedoucí! Na lodích si každý užil své – tak jak to má být.
    Vydrželi hodně a tak to má být. Písně zněly a hlavně ta dost dobrá skladba – ta se hrála několikrát – hlavně o půlnoci.
    Účastníci opravdu přijeli z celého světa (USA, Německo, Lucembursko a Česko) a porozuměli si báječně. Jen Níla nevěděla občas do čeho jde, ale přesto šla. Za odvahu má jedničku.
    Hry se hrály a Neptuňáci s nimi. Hravý pobyt splnil ty nejnáročnější požadavky! Ať už na hřišti, v terénu či v místnostech (a že jich tam bylo!).
   Přístup vedoucích – viz předcházející články od anonymních pisatelů byl táborový. Ano vše se dá připravit předem – a možnosti byly (na dvou víkendech) – ale všichni dali přednost akční přípravě přímo na táboře. 
Jídlo – božské. Byly to prostě perly na našem neptuňáckém náhrdelníku! Dík!
  Tak to vidí mírně unavený a hodně spokojený Mussur!