Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

TEEN CAMP

TEEN CAMP
18.11.2014 14:04:49

Jak bylo na TEEN campu?

Letošní tábor byl pro mě nejvíce chaotický den předtím, než začal. To jsem se totiž dozvěděla, že nebudu na Rytířích, ale s TEEN campem, což znamenalo upravit výbavu ke spaní pod širákem a delší putování. Nakonec jsem měla všechno a ani jsem doma nic nezapomněla. Měla jsem trošku obavy, přece jen byli staří jako já a možná i starší, ale většinu jsem znala již z dřívějška, a také když jsem ještě jezdila jako účastnice, takže nebyly žádné (nebo téměř žádné) problémy. Zato byla spousta zábavy, legrace a těch hlášek, co padly...

Program probíhal víceméně tradičním způsobem, akorát byl přizpůsoben pro starší děti než na tom obvyklém táboře pro děti. 25 TEENů bylo rozděleno do 3 oddílů (7 statečných a Silva, Bobani a Angry mice), které v průběhu tábora bojovaly o hrady v Českém království a plnily různé rytířské zkoušky. 2. den jsme se vydali na 9 kilometrů vzdálenou zříceninu hradu Vikštejn, kde jsme přespali a následující den se vrátili zpátky do tábora. Už ten večer na hradě jsme měli na kontě tolik vtipných hlášek, že nás bolela bránice od věčných výbuchů smíchu, ať už to bylo „my 4 a Silva“, „kulky a krev“ nebo spousta dalších, které bych raději ani nezveřejňovala... Pak probíhal v táboře všemožný program, ať už různé hry, orvávačky nebo menší přednášky (např. první pomoc, hledání cesty na mapě, azimuťák atd...)TEENi si vyzkoušeli vymyslet hru pro menší rytíře a také pro ně pod vedením Jardy natáhli ringocestu. Potom samozřejmě postavil Jarda ringocestu i pro TEENy, kterou před nimi ještě někdo musel vyzkoušet – no kdo asi, že? Ale já to šla ráda, konečně akčnější ringocesta, která vedla super terénem, kde jsem občas nadávala i já. Bohužel si TEENi nemohli užít dostávání ringokroužku přes větev asi 4 metry nad zemí (to nám s Barčou dalo nevíce zabrat, ale povedlo se), protože Silva za provázek asi tahala tak dlouho, dokud nepraskl a pak ho svázali normálně na zemi. Pak trifidi, tak to bylo bezvadné, i to jsem šla s TEENy.

Samozřejmě ani letos nechyběla stezka odvahy, kde snad všichni vedoucí usnuli, protože asi ¾ hodiny nikdo nešel, já jsem se probudila, až když ke mně přišel Skajda a ptal se, kdy šel poslední člověk... No pak už to šlo zase jako po másle, když Skajda došel až na začátek. Další spaní pod širákem nás čekalo v neděli, kdy každý oddíl hlídal ve starém táboře svůj artefakt – štít, který chtěli vzít nájezdníci ze zahraničí. Byla to opravdu zajímavá noc, to vám teda povím. Nejtěžší bylo přesvědčit můj oddíl, aby zalehl, protože jsme měli artefakt kousek od chatky č. 13, ze které všichni měli takový respekt, že to chtěli vzdát už na začátku. Nakonec štíty uhlídali málem všichni, až ráno přišel Jarda a vzal ho 7 statečným a Silvě. Hlavně že se říkalo, že mají celou noc zůstat u svého štítu... Také jsme odlévali sádrové stopy v lese a poznávali rostliny ve formě kimovky. TEENi si připravili na večer antitalentů několik scének či improvizací pro celý tábor. Ve středu nás čekala výprava na hrad Starý Jičín, který se podařilo dobýt TEEN campu i všem rytířům. Bohužel (bohudík?) nás tam chytla bouřka, což bylo trochu zneklidňující, přece jen, když uhodí blesk asi 50 metrů od vás, necítíte se úplně dobře. Ale zároveň to bylo takové dobrodružství... :-)

Pak už se nám tábor chýlil ke konci, ještě akorát dodám, co vám potřebuji sdělit. To když si malé holčičky na dřeváku otevřely salón krásy a pak jsem potkala UČESANÉHO Cvrčka! :-D Musela jsem se smát ještě dalších 5 minut. Škoda, že to nikdo nevyfotil (nebo snad ano?). No nakonec jsme to v pátek pořádně rozjeli na diskotéce (Dobroš má u mě velký vroubek) a v sobotu jsme se se slzičkami v očích rozloučili a vyrazili ke svým domovům...

Nyní mi už zbývá pouze menší zhodnocení a poděkování. Myslím, že jsme si všichni, vedoucí i účastníci, ty 2 týdny užili na maximum. Jen by to bylo lepší bez všech těch chytrých telefonů a podobných elektronických serepetiček, kdy jsme někam šli a každou chvíli někdo prohlásil, že je zde wifina... Bez toho by to byl ráj. ;-) Všichni by si pak mohli více užívat přírody kolem sebe, ať už káňata, co nám kroužila nad táborem, raky v řece, všemožné brouky, lišaje (což mi připomnělo, že jsem se zapomněla rozloučit s Joeem), zelených pavoučků, modrých slimáků, velkých kobylek na louce či poštolek třepetajících se nad polem pod Starým Jičínem anebo čápy lovící na louce u Suchdola. Hlavně si ale Luke všiml rychlých nožiček, jenž nejsou vidět, které patřily konipasům bílým, kteří nám pobíhali před dřevákem. Nebo ta spousta všemožných různorodých rostlin, které si zapisoval Honza (a já objevila netýkavku – fakt hustá kytka :-D). No bylo to opravdu skvělých 14 dní a jsem moc ráda, že jsem mohla být s TEEN campem. Sice to občas trochu dřelo... :-D

Chtěla bych tímto poděkovat hlavní vedoucí – bývalé královně Petronelle, která to letos takhle vymyslela. Také děkuji Jardovi, je to skvělý programák a celkově moc fajn, pokud ho tedy něčím nenaštvete. ;-) Děkuji Michalovi (Mychalovi) s jeho samými chytrými nápady (avšak to poslední večer vyloženě popíral). Děkuji Barče, která dosud neměla s Dlažkou nic společného a přežila to. :-D Dále děkuji všem vedoucím z Rytířů, i když jsem s vámi tentokrát nestrávila tolik času. Hlavně však děkuji všem účastníkům – rytířům i TEEN campu (který nakonec svrhl novou královnu) – a těším se, že jsme se neviděli naposled, ale že určitě pojedete na další akce s námi, ať už podzimní či velikonoční víkendovku nebo nejpozději za rok zase s námi na tábor!

PS: Už jenom 6 kilometrů! :-D

Jana (Perchta z Čisté Studně)